Vstupní prohlídka na veterině
Vážené kočky, pěkně jsem si ty obry vychutnala! Hned Vám o tom naškrábu víc, ale nejdřív musím trochu popsat své pocity před vstupem do ordinace. V té době mi bylo 12 týdnů, „obři“ mě vzali od mámy, v autě jsem vyzvracela všechny ty dobroty, co jsem snědla a v čekárně kňučelo a štěkalo cosi čtyřnohého (prý pes). Ve vzduchu jsem cítila tolik pachů, že mi z toho šla hlava kolem a někde vzadu v mozku mi blikala kontrolka s názvem utéééééč!
Do ordinace nás vzali hned po tom uštěkanci. A zase jsem spatřila další obry, kteří měli legrační oblečení, na kterém byly nakreslené kočky a psi. Jedna obryně mě vytáhla z té zahřáté deky, potěžkala mě a zase mě začala drbat za uchem. Uši mě strašně svědily, takže mi zrovna tohle dělalo náramně dobře. Postavila mě na takovou velkou placku a slyším, jak říká „ty jsi ale pěkný macíček, vážíš kilo šedesát!“
Následovala prohlídka na vyšetřovacím stole, a to byla ta pravá jízda! Strčili mi do ďůrky teploměr! Bylo to tak nepříjemné, že jsem do nich zasekla drápky, jak blesk jsem vystřelila ze stolu na okno, shodila přitom 2 květináče, přistála jsem na stole s počítačem. Hlína byla všude i v klávesnici, vyšvihla jsem se na polici, „uklidila“ z ní vše na zem a jedním skokem jsem překonala zbytek místnosti. Schovala jsem se za odpadkovým košem a všichni v místnosti v tu chvíli pochopili, že jsem osobnost!
Prohlídku ale dokončili i přes můj zjevný odpor. Zabalili mě do deky, změřili mi teplotu, koukli na oči, do tlamky, prosahali bříško, poslechli srdíčko a na závěr jsem dostala pigáro do zadnice, což štípalo jako čert. Co mě ovšem na úplný závěr totálně vykolejilo, bylo kukátko, které mi strčili rovnou do ucha – „fuj, to je binec“ říkala paní veterinářka.
Ukázalo se, že se v mých uších usídlil SVRAB, lezlo to tam prý jak v mraveništi, ucho jsem měla zalepené jakoby kávovou sedlinou a do toho všeho mi tam nalili jakousi studenou vodu. Třepala jsem hlavou, abych ji dostala ven, a tak ty chuchvalce nečistot z mých uší lítaly po celé ordinaci. Uši mi vyčistili, za krk mi kápli „meducínu,“ a pak už si nic nepamatuji, těch zážitků bylo na jeden den tolik, že jsem usnula. Ve snu jsem jen slyšela sestřičku z ordinace jak „mým obrům“ říká: „tak za 2 týdny přijďte na kontrolu uší a zároveň se domluvíme na přeočkování vakcíny……“
Doporučení pro OBRY:
- Kočce pořiďte přepravní box s odklápěcím vrchem. V čekárně kočku položte tak, aby ji nestresoval pohled na jiná zvířata. Pokud již ze zkušenosti víte, že cestování a návštěva ordinace je pro Vašeho miláčka velmi stresující, kontaktujte nás, a vybavíme Vás léčivem, které kočku zklidní.
- Ušní SVRAB – u kočky vyvolává velkou svědivost, a ucho bývá mnohdy bolestivé. Na první pohled ušní svrab připomíná hrudky v ušních záhybech, popsat ho lze také jako kávovou sedlinu. K terapii se používá spot-on v kombinaci s opakovaným ošetřením uší.
- Vakcinace koček ze zákona povinná není, pokud však chcete s kočkou vycestovat do zahraničí, je nutné ji naočkovat proti vzteklině. Doporučujeme kočku dál naočkovat proti Panleukopenii, Kaliciviróze a Rinotracheitídě, případně proti Kočičí Leukóze (FeLV). První vakcínu zpravidla u koťat aplikujeme ve věku 10 – 12 týdnů.
